Národní park Podyjí
Všeobecná charakteristika
Nejmenší a v jistém smyslu nejvíce chráněný národní park na území České republiky. Je jedinečným přírodním celkem, který si, i díky poloze v bývalém hraničním pásmu, zachoval člověkem téměř nedotčenou přírodu. Předmětem ochrany je přirozený úsek hluboce zaklesnutého toku Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Říční údolí o celkové délce asi 42 km je s vyjímkou nejmenšího rakouského městečka Hardegg zcela neobydlené. Řeka, vnořená do jinak plochého profilu jihovýchodního okraje Českomoravské vysočiny až o 200 metrů, zde tvoří kaňonovitý údolní zářez ve velmi starých vyvřelých a metamorfovaných horninách Českého masivu.
Díky jedinečné geomorfologii oplývá park mimořádnými přírodními scenériemi, zejména neobvykle hlubokými meandry, skalními stěnami, bizarními skalními útvary a rozsáhlými suťovými poli. Obtížně přístupný reliéf je pokryt původními listnatými porosty, zejména dubovými, dubo-habrovými, v oblasti Vranova nad Dyjí původními bučinami. Pro východní část jižně od Znojma jsou typické rozsáhlé plochy vřesovišť v okolí obcí Havraníky a Hnánice, vzniklé dřívější pastvou. Pro uzemí tohoto národního parku je charakteristická mimořádná rozmanitost rostlinných a živočišných druhů na relativně malé ploše. Pohyb veřejnosti v nejcennějších částech parku je možný pouze po vyznačených turistických a cykloturistických stezkách. Tato síť je víceméně sporadická, takže návštěvník má možnost navštívit a uvidět jen vybrané reprezentativní ukázky přírodního bohatství národního parku.
Správa NP Podyjí patří k nejdůslednějším institucím, které se ochranou chraněných území zabývají. Pro informovanost návštěvníků jsou ovšem na celé řadě míst na turistických trasách zřízeny panely s vysvětlujícími texty a mapami. Kompletní informace o národním parku lze obdržet v Návštěvnickém středisku Správy Národního parku Podyjí, které se nachází v obci Čížov, na frekventované turistické trase pro pěší a turisty a cyklisty spojující Českou republiku a Rakouské pohádkové městečko Hardegg. Ve středisku lze získat informace o národním parku, shlédnout videosnímky ve zdejší přednáškové místnosti a prohlédnout si netradiční expozici o přírodních krásách Podyjí, občerstvit se a zakoupit pohlednice s tématikou národního parku. Návštěvnické středisko poskytuje služby zdarma od 9 do 17 hodin denně od 1. června do 12. září, mimo sezónu ve stejných hodinách pouze o víkendech a státních svátcích.
Díky jedinečné geomorfologii oplývá park mimořádnými přírodními scenériemi, zejména neobvykle hlubokými meandry, skalními stěnami, bizarními skalními útvary a rozsáhlými suťovými poli. Obtížně přístupný reliéf je pokryt původními listnatými porosty, zejména dubovými, dubo-habrovými, v oblasti Vranova nad Dyjí původními bučinami. Pro východní část jižně od Znojma jsou typické rozsáhlé plochy vřesovišť v okolí obcí Havraníky a Hnánice, vzniklé dřívější pastvou. Pro uzemí tohoto národního parku je charakteristická mimořádná rozmanitost rostlinných a živočišných druhů na relativně malé ploše. Pohyb veřejnosti v nejcennějších částech parku je možný pouze po vyznačených turistických a cykloturistických stezkách. Tato síť je víceméně sporadická, takže návštěvník má možnost navštívit a uvidět jen vybrané reprezentativní ukázky přírodního bohatství národního parku.
Správa NP Podyjí patří k nejdůslednějším institucím, které se ochranou chraněných území zabývají. Pro informovanost návštěvníků jsou ovšem na celé řadě míst na turistických trasách zřízeny panely s vysvětlujícími texty a mapami. Kompletní informace o národním parku lze obdržet v Návštěvnickém středisku Správy Národního parku Podyjí, které se nachází v obci Čížov, na frekventované turistické trase pro pěší a turisty a cyklisty spojující Českou republiku a Rakouské pohádkové městečko Hardegg. Ve středisku lze získat informace o národním parku, shlédnout videosnímky ve zdejší přednáškové místnosti a prohlédnout si netradiční expozici o přírodních krásách Podyjí, občerstvit se a zakoupit pohlednice s tématikou národního parku. Návštěvnické středisko poskytuje služby zdarma od 9 do 17 hodin denně od 1. června do 12. září, mimo sezónu ve stejných hodinách pouze o víkendech a státních svátcích.
Základní údaje Národního parku Podyjí
| Rozloha NP | Ochranné pásmo | Nejvyšší bod | Nejnižší bod |
| 63 km2 | 29 km2 | 536 m.n.m. | 207 m.n.m. |
| Lesnatost | Zemědělská plocha | Ostatní plochy | Délka toku Dyje v NP |
| 84 % | 9 % | 7 % | 40 km |
Zóny ochranných pásem v NP
1. zóna (přísná přírodní) - zahrnuje jádrové území NP tvořené zářezem řeky Dyje a přítoky. Příroda je zde nenarušena nebo jen málo ovlivněna. Jde hlavně o přirozené lesní porosty na svazích údolí, zahrnující skalní stepi, reliktní bory, suťové lesy a fragmenty podhorských pralesů. Příroda je tu ponechána samovolnému vývoji, v jehož zájmu jsou veškeré lidské činnosti vyloučeny. Pohyb v této zóně je možný jen po vyznačených turistických cestách.
2. zóna (řízená přírodní) - zahrnuje velkou část lesního komplexu a nejhodnotnější plochy bezlesí (vřesoviště, louky). Cílem péče v této zóně je dosažení přírodě blízkého stavu lesních společenstev. Přírodovědně unikátní bezlesá stanoviště je nezbytné udržovat v žádoucím stavu odborně podloženým managementem (pastva, kosení a jiné biotechnické zásahy). Pravidla pro pohyb návštěvníků této zóny jsou obdobná jako v zóně 1.
3. zóna (okrajová) - lemuje druhou zónu ve vnější části NP. Je nejvíce poznamenaná činností člověka. Zahrnuje člověkem obdělávané plochy především v okolí Čížova a Lukova a okrajové partie lesního komplexu. Je zde umožněno přiměřené využívání pro zemědělství, lesnictví a turistiku, které jsou v zájmu ochrany přírody.
3. zóna (okrajová) - lemuje druhou zónu ve vnější části NP. Je nejvíce poznamenaná činností člověka. Zahrnuje člověkem obdělávané plochy především v okolí Čížova a Lukova a okrajové partie lesního komplexu. Je zde umožněno přiměřené využívání pro zemědělství, lesnictví a turistiku, které jsou v zájmu ochrany přírody.
Maloplošná chráněná území
Cínová hora - lokalita bývalého lomu s výskytem chráněných druhů suchomilných rostlin a živočichů.
Červený rybníček - mělká deprese umělého původu s výskytem žábronožek.
Pustý kopec (Suchý vrch) - stepní žulový kopec s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.
Skalky - stepní lokalita s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.
Šafářka - louka s přirozenou vegetací včetně zvláště chráněných druhů rostlin.
Červený rybníček - mělká deprese umělého původu s výskytem žábronožek.
Pustý kopec (Suchý vrch) - stepní žulový kopec s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.
Skalky - stepní lokalita s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů.
Šafářka - louka s přirozenou vegetací včetně zvláště chráněných druhů rostlin.
Chráněné druhy
Počet chráněných druhů rostlin v NP Podyjí je celkem 77. K nejvýznamnějším patří kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna nádherná, koniklec velkokvětý, kosatec dvoubarvý, volovec vrbolistý, 18 druhů orchidejí a řada dalších. Na území parku je potvrzen výskyt 56 druhů savců, což představuje téměř 70% všech jejich druhů v ČR. Hojný je především výskyt obvyklých myslivecky vedených druhů, např. zajíce polního, prasete divokého, srnce, jelena evropského a dalších. Donedávna byl značným problémem nepůvodní muflon, jehož přemnožená stáda působila značné škody. Určité problémy byly i s výskytem nepůvodního daňka. Situaci se však podařilo postupně zvládnout. Regulace stavů této zvěře není jinak redukována, protože šelmy se v NP neobjevují. Občas je hlášen výskyt vydry říční, které prostředí rybnatých vod a nárazových průtoků z vranovské přehrady vyhovuje.
Za představitele stepní fauny lze uvést tchoře světlého. Pokud jde o ptáky, bylo v roce 1980 napočítáno v celé lokalitě až 132 hnízdících druhů (Klejdus), v současné době je prokázán výskyt 99 druhů. Ze zajímavých jsou to namátkou třeba ledňáček říční, dudek chocholatý, ze šplhavců např. strakapoud velký a krutihlav, mezi sovami výr velký a sýc rousný, kromě běžných dravců potom včelojed, sokol stěhovavý, raroh velký a v zimě byl pozorován orel mořský. Z velkých druhů jsou to volavky popelavá a červená, čáp černý, bílý a častá je i labuť velká, hnízdí tu i řada vrubozobých a pěvců. Zvláštností jsou hnízdiště rorýsa obecného. Plazi jsou zastoupeni snad všemi u nás známými druhy, s výjimkami ještěrky živorodé a želvy bahenní. Mezi nimi jsou typické užovky, které se tu dožívají značného vzrůstu. U Baštova mlýna byl nalezen exemplář užovky obojkové o délce 116cm, jinak užovka stromová a na vřesovištích užovka hladká. Na několika místech je zaznamenán výskyt zmije obecné, z dalších plazů zejména ještěrka zelená, obecná a slepýš křehký. Obojživelníky reprezentuje zejména mlok skvrnitý, jemuž svědčí zdejší mikroklima a v některých lokalitách je hojný a vyskytují se tu někdy opravdu velké exempláře (Mločí údolí). Dále se vyskytuje čolek obecný a velký, ropucha obecná i zelená, blatnice skvrnitá, skokan štíhlý, hnědý a dokonce i velmi ohrožený skokan menší. Výskyt devíti druhů hmyzožravců zase představuje 90% druhů žijících v ČR. Z významných se vyskytuje bělozubka šedá a bělobřichá, ježek východní i západní. Zajímaví jsou i zástupci letounů, mezi nimiž se vyskytují netopýři brvitý, černý, také Brandtův (Ledové sluje), rovněž vrápenec malý.
Zaznamenané druhy ryb jsou výsledkem umělého zarybňování a zájmu sportovního rybolovu na celém území NP. Je tu hojný pstruh obecný a duhový, siven americký a lipan podhorní. Rozmnožují se tu i parmovité např. parma obecná a ostroretka stěhovavá, místy pak jelec i tloušť. Mezi bezobratlými, kteří jsou zde druhově bohatí na moravské i rakouské straně, je nejnápadnější kudlanka nábožná, předpokládaný je i výskyt sága, avšak jen ojediněle, stejně jako pakudlanky jižní, v našich zemích málo četné. Časté jsou chráněné druhy mravenců a dobře zdokumentovaní jsou zástupci motýlů, mezi nimiž je 12 druhů chráněných. I brouci jsou zastoupeni pozoruhodnými druhy, např. krajníkem hnědým a pižmovým, nosorožíkem kapucínkem. Hojní jsou roháč obecný, tesařík obrovský a naopak ze starších dokladů patrně výjimečný tesařík alpský. Dobré životní podmínky poskytuje prostředí NP i pavoukům, z nichž některé druhy se vyskytují na Moravě právě jen v této lokalitě, např. stepník rudý. Podrobné informace jsou zájemcům k dispozici na adrese www.nppodyji.cz, odkud jsou čerpány i informace poskytnuté na této stránce.
Web: www.nppodyji.cz
Za představitele stepní fauny lze uvést tchoře světlého. Pokud jde o ptáky, bylo v roce 1980 napočítáno v celé lokalitě až 132 hnízdících druhů (Klejdus), v současné době je prokázán výskyt 99 druhů. Ze zajímavých jsou to namátkou třeba ledňáček říční, dudek chocholatý, ze šplhavců např. strakapoud velký a krutihlav, mezi sovami výr velký a sýc rousný, kromě běžných dravců potom včelojed, sokol stěhovavý, raroh velký a v zimě byl pozorován orel mořský. Z velkých druhů jsou to volavky popelavá a červená, čáp černý, bílý a častá je i labuť velká, hnízdí tu i řada vrubozobých a pěvců. Zvláštností jsou hnízdiště rorýsa obecného. Plazi jsou zastoupeni snad všemi u nás známými druhy, s výjimkami ještěrky živorodé a želvy bahenní. Mezi nimi jsou typické užovky, které se tu dožívají značného vzrůstu. U Baštova mlýna byl nalezen exemplář užovky obojkové o délce 116cm, jinak užovka stromová a na vřesovištích užovka hladká. Na několika místech je zaznamenán výskyt zmije obecné, z dalších plazů zejména ještěrka zelená, obecná a slepýš křehký. Obojživelníky reprezentuje zejména mlok skvrnitý, jemuž svědčí zdejší mikroklima a v některých lokalitách je hojný a vyskytují se tu někdy opravdu velké exempláře (Mločí údolí). Dále se vyskytuje čolek obecný a velký, ropucha obecná i zelená, blatnice skvrnitá, skokan štíhlý, hnědý a dokonce i velmi ohrožený skokan menší. Výskyt devíti druhů hmyzožravců zase představuje 90% druhů žijících v ČR. Z významných se vyskytuje bělozubka šedá a bělobřichá, ježek východní i západní. Zajímaví jsou i zástupci letounů, mezi nimiž se vyskytují netopýři brvitý, černý, také Brandtův (Ledové sluje), rovněž vrápenec malý.
Zaznamenané druhy ryb jsou výsledkem umělého zarybňování a zájmu sportovního rybolovu na celém území NP. Je tu hojný pstruh obecný a duhový, siven americký a lipan podhorní. Rozmnožují se tu i parmovité např. parma obecná a ostroretka stěhovavá, místy pak jelec i tloušť. Mezi bezobratlými, kteří jsou zde druhově bohatí na moravské i rakouské straně, je nejnápadnější kudlanka nábožná, předpokládaný je i výskyt sága, avšak jen ojediněle, stejně jako pakudlanky jižní, v našich zemích málo četné. Časté jsou chráněné druhy mravenců a dobře zdokumentovaní jsou zástupci motýlů, mezi nimiž je 12 druhů chráněných. I brouci jsou zastoupeni pozoruhodnými druhy, např. krajníkem hnědým a pižmovým, nosorožíkem kapucínkem. Hojní jsou roháč obecný, tesařík obrovský a naopak ze starších dokladů patrně výjimečný tesařík alpský. Dobré životní podmínky poskytuje prostředí NP i pavoukům, z nichž některé druhy se vyskytují na Moravě právě jen v této lokalitě, např. stepník rudý. Podrobné informace jsou zájemcům k dispozici na adrese www.nppodyji.cz, odkud jsou čerpány i informace poskytnuté na této stránce.
Web: www.nppodyji.cz
FOTOGALERIE
