Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší a umělecko historicky nejvýznamnější vranovskou církevní památkou. Postaven byl již v první polovině 13. století, v gotice zaklenut a rozšířen o dnešní sakristii. Po vypálení a vydranocování Vranova Švédy v roce 1645 došlo k jeho postupné přestavbě v barokním duchu, o kterou se kolem roku 1685 a po celé 18. století zasloužili patronové farnosti hrabata z Althannu.
Z bohatého vybavení interiéru kostela zaujme mimo jiné románsko – gotická křtitelnice, sochy sv. Máří Magdaleny a sv. Petra z doby kolem roku 1770, dále postranní rokokový oltář z druhé třetiny 18. století s obrazem sv. Jana Nepomuckého z okruhu F.A. Maulbertsche nebo dva barokní obrazy z první třetiny 18. století, umístěné v štukových rámech presbytáře a znázorňující scény ze života Panny Marie.
Kaple sv. Ondřeje, kterou tvoří rotunda s apsidou zaklenutá kupolí, je pozdně románskou stavbou z první poloviny 13. století. Barokní doba vtiskla asi v polovině 18. vstoletí svou podobu do její fasády s malbou Kristovy tváře na tzv. Veroničině roušce. V podzemním podlaží stavby, do kterého je dnes vstup zazděn a zasypán, je autentická kostnice zaplněná v několika vrstvách lebkami. V okolí kaple se dříve rozkládal hřbitov, v němž se přestalo pohřbívat někdy na přelomu 19. a 20. století.